Vzhledem k tomu, že otázky ohledně maratonu jsou stále stejné, zkusil jsem je i s odpověďmi sepsat. Doufám, že pomohou...

... i případným zájemcům o účast na nějakém maratonu. Jde pouze o osobní zkušenosti z jednoho podniku, proto je nelze brát jako stoprocentní rady pro jakýkoli maraton. Pokud budu mluvit o uběhnutí maratonu, myslím jeho absolvování v libovolném čase (samozřejmě do limitu).

Jak jsi přišel na myšlenku běžet maraton?

Za nápad musím poděkovat kamarádovi Martymu, který absolvoval Dublinský maraton. Před tím jsem si myslel, že to normální člověk nemá šanci uběhnout. Pak začal s touto myšlenkou koketovat i můj běžecký kolega a já se později přidal.

Jak dlouho je třeba trénovat?

Nelze asi říci obecně, jde o dost individuální záležitost. Záleží na fyzické kondici, vytrvalostních předpokladech a na běžeckých zkušenostech. Mně stačily 3 měsíce. Myslím, že 4 měsíce poctivého a rozumného tréninku by mělo teda stačit. Více viz. můj běžecký deník

Kolik je toho potřeba před tím naběhat?

Kdesi jsem četl, že 500 km v tréninku je minimum. Mně stačilo něco přes 300 km. Více viz. můj běžecký deník

Co je k tomu potřeba? (myšlena hmotná výbava)

V podstatě stačí opravdu velmi kvalitní běžecké boty. Doporučit mohu také kvalitní ponožky a tričko odvádějící pot. Zbytek už je na vlastním uvážení. Já například ještě běhám ve speciálním spodním prádle z Moiry, za pasem mám svého iPoda a na hlavě kšiltovku.

Kolik to stálo? (myšleno maraton)

Základem je registrační poplatek, který byl na PIMu pro občany ČR 900,- Kč a vrátná záloha na čip 200,- Kč. K tomu je nutné připočíst náklady na dopravu do Prahy (cca 300,- Kč). A v neposlední řadě je nutné započítat ubytování v Praze. V našem případě jsme bydleli na kolejích, kde byla cena cca 500,- Kč na osobu za dvě noci v dvoulůžkovém pokoji.

Co za ten registrační poplatek dostanu?

Možnost účasti na maratonu asi nemusím zmiňovat. Z hmotných věcí dostane obálku se startovním číslem a nějakými materiály, kupón na jídlo („pasta party“), pití a nějaké drobnosti k zakousnutí. Zajímavějším dárkem bylo maratonské tričko od Adidasu, ze speciálního běžeckého materiálu a logem maratonu v údajné hodnotě 800,- Kč (triko bylo opravdu kvalitní a udaná cena se mi zdá rozumná). No a pak to nejdůležitější – jídlo a pití na samotném závodě a přístup do zázemí, které se závodu týká (šatny, záchody apod.). Na závěr je také pro všechny účastníky připravena krásná medaile. V ceně jsou navíc i nějaké další drobnosti jako speciální pytel na věci, MHD v den závodu zdarma anebo masáže v cíli.

Proč bylo nutné spát v Praze dva dny?

Den před závodem je nutné se zastavit na Maraton Expo, což je speciální výstava k maratonu, kde si závodníci vyzvedávají čísla a čipy. Také se zde pořádá „pasta party“, různé doplňkové akce a je tu několik stánků s běžeckou výbavou. Druhou důvodem, proč je nutné být na maratonu o den dříve, je start, který je již v 9.00. A proč trávit i noc po maratonu v Praze? Přečtěte si článek Pomaratonci a pochopíte.

Co maratonec před maratonem jí?

Těstoviny, těstoviny a zase těstoviny. Obecně platí, že před závodem by se nemělo jíst nic, co člověk nezkoušel jíst před běháním v tréninku. Druhá poučka říká, že nejvhodnější jsou těstoviny. S obojím musím souhlasit. Využili jsme k tomuto účelu pasta party (dokonce dvakrát) a na snídani jsem měl s sebou v krabičce špagety, které jsem ohřál v mikrovlnce. Přeci jen vstáváte cca 2–3 hodiny před vyběhnutím a poběžíte třeba dalších šest. Ráno před závodem také velmi bodne kafe.

Co jí maratonec při maratonu?

Maratonec na maratonu využívá občerstvovací (každých 5 km) a osvěžovací (každých 2,5 km) stanice. Na osvěžovačích i občerstvovacích stanicích dostanete v kelímcích vodu a iontový nápoj a na osvěžení houbičky napuštěné studenou vodou. Občerstvovací stanice nabízejí navíc i banány, pomeranče, sůl a cukr. Jenže toto by asi na šest hodin nestačilo. Proto běžecký kolega zakoupil energetické tuby, které rychle doplní energii a zaženou pocit hladu. Prodávají se v balení podobné zubní pastě a jejich chuť i konzistence je blízká dětské přesnídávce, tak že na dvakrát tubu celou vycucnete. Výhodou je, že chuť není příliš výrazná a obsah není potřeba ani zapíjet. Na závod jsem měl tři a všechny postupně spotřeboval. Opravdu je mohu doporučit, šlo o značku Carbosnack.

Jak se upevňuje startovní číslo?

Spínacími špendlíky. Myslel jsem, že je nalepovací, ale zvolené řešení je asi lepší, protože číslo lze sundat a také lépe větrá.

Co má maratonec s sebou?

Maratonec toho příliš nepotřebuje. Já měl na zádech ledvinku s energetickými tubami, občankou, kartičkou zdravotní pojišťovny, mobilem, kapesníky, iPodem a stokorunou. Jako nezkušený prvomaratonec jsem tam narval také druhé tričko, to však opravdu není potřeba. Hodí se mít navíc s sebou i náhradní spínací špendlíky na upevnění čísla a náplast na puchýře. Ani jedno jsem však naštěstí nevyužil. Nejlepší je, ale mít s sebou nějakého člověka, který se maratonu neúčastní a funguje jako „support“. Nemusíte mít poté tolik věcí s sebou a v cíli se o vás postará. Může také udělat nějaké fotky a vy pak za ně nemusíte draze platit. My toto štěstí neměli.

Kam chodí maratonec na záchod?

Maratonec, ačkoli se to nezdá, protože se celou dobu potí, potřebuje občas během závodu jít na záchod. S tímto byl na PIMu docela velký problém. Osobně jsem snad během celého závodu neviděl podél trati žádné záchody. Jediné byly v prostoru startu/cíle. Možná, že jsem si jich nevšiml, ale několik kilometrů jsem je opravdu intenzivně hledal. Nakonec jsem vydržel bez nich. Platí však, že záchody radši nehledat. Nelze také počítat s tím, že vykonáte potřebu někde u stromu. Většina tratě vede městem a je doslova obšancovaná pořadateli, policisty a diváky.

Kam si dávají maratonci věci?

Vzhledem k tomu, že maraton startuje ráno, většina běžců přijde alespoň v bundě a s věcmi, které budou potřeba po závodě (např. druhé boty). Na PIMu byla pro ně zajištěna obří úschovna věcí kousek od stratu/cíle. Výbavu si zde každý mohl nechat pod svým startovním číslem.

Jak je to s vodiči?

Vodiči jsou závodníci, kteří jsou označeni (balónek a vesta) a mají přesně daný čas, za který maraton uběhnou. Jejich pomoci lze využít k volbě tempa apod. Bohužel, nejpomalejší vodič běžel na 4:30, což je pro prvomaratonce příliš rychle.

Jak je to s čipem a časy?

Čip je zařízení asi o velikosti velké fazole (cca 4 × 3 cm) s páskem na suchý zip. Čip si každý závodník připne na kotník (libovolný), tak aby byl na vnější straně. Čip slouží ke kontrole, zda běžel danou trasou a poskytne také přesné časy: Real time - čas od proběhnutí startem do proběhnutí cílem a (Official) Time – čas od startovního výstřelu do proběhnutí cílem. Čip se propůjčuje za zálohu pouze na závod a ihned po závodě se odevzdává.

A to jsi to celé běžel? A to se musí běžet? A za jak dlouho to musíš zvládnout?

Ano, já v podstatě skoro celou trasu (kromě asi dvou kilometrů ke konci) běžel. Ale hodně lidí mělo taktiku doběhnout do bodu, odkud se to dá již dojít a pak jít. Maraton má totiž limit, PIM má 6 hodin, ale zda je celé poběžíte anebo budete na začátku sprintovat a pak se potácet je jen na vás.

Jakou zvolit taktiku?

Jak jsem již zmínil. Jedna možnost je běžet hned od začátku rychle a zbytek dojít. Já volil strategii ze začátku velmi pomalu, a pokud budou potom síly, tak zrychlit. Více o průběhu v článku Maraton

A co se stane, když překročíš limit?

Nemohu říci z vlastní zkušenosti. Podle všeho, lze překročit limit až o 20 minut (dle posledních oficiálních časů). Pokud to nestihneš, pořadatelé tě pak stáhnou z trati. Viděl jsem jet i Collect bus (sběrný autobus). To je velmi dobré řešení, protože být vyčerpaný někde na druhém konci Prahy není asi nic příjemného.

To nemůžu nikdy uběhnout… Ty jsi blázen…

Ne, není tomu tak. S mým běžeckým kolegou jsme dospěli k názoru, že při poctivém tréninku by to měla snad většina lidí zvládnout. Jediným problémem je odpor k běhu, který byl vybudován většinou při běhání na základní škole. Kvůli tomu si většina lidí myslí, že neumí běhat, že jim běh nejde atp. V drtivé většině případů je to omyl. Setkávám se taky s názorem, že běh není zdravý. To je taktéž omyl, pokud má člověk kvalitní boty a běhám s rozumem.

Tak to je asi vše, na co jsem si vzpomněl. Pokud jsem na něco zapomněl anebo máte nějaké další otázky ohledně maratonu, nechte je v komentáři pod článkem, rád je zodpovím.