Ačkoli už jsem do této kategorie blogu hodnou chvíli nic nenapsal, tak to rozhodně neznamená, že jsem zapomněl na to,...

... co se v zimě se mnou dělo. Mimo jiné mi to také bylo připomenuto vyšetřením na Žluťáku minulý týden. Doktoři jsou opravdu šikovní, protože se jim rakovinu povedlo z mého těla vyhnat a nevypadá to, že by na mě léčba zanechala nějaké vážnější následky.

Jediným drobným problémem je mírná hormonální nevyváženost, která způsobuje především bolesti prsou. Toto by se však mělo urovnat samo bez jakýchkoli léků.

Jinak mohu potvrdit, že vlasy narostou jiné a lepší. Ty nové jsou rozhodně tvrdší a hustší a připomínají štěněčí srst. Navíc pokud šly ráno dřív aspoň trochu učesat, tak teď už nejdou vůbec. Ale asi před týdnem jsem byl konečně po půl roce zase u kadeřníka. 

Černé nehty už také odrostly a mám zase normální růžové. Kondice se také vrací do původního stavu, ačkoli zatím ještě neuběhnu víc jak 5 kilometrů, ale i to se mi zdá hodně slušné při vzpomínce na předchozí vyčerpání po návštěvě kuchyně.

Dozvídám se také od různých lidí, že četli nebo čtou tento blog, případně ho dávají číst i svým známým, kteří jsou také nějak nemocní a že jim to moc pomáhá. Přiznám se, že mě to moc těší, protože to je přesně důvod, proč jsem vše psal.

Někteří se mě taky ptají na to, co říkám těm reakcím na některé minulé články. Ze začátku jsem se upřímně nestačil divit. Ale lidi jsou různí a opravdu mi nestojí za to se některými jejich myšlenkovými pochody zabývat. Těm rozumnějším samozřejmě děkuji za podporu.

Ačkoli to bude znít asi divně, ale budu za sebe rád, když nebudu mít do této sekce mého blogu minimálně dalšího čtvrt roku (do dalšího vyšetření), co psát.