31.01.08: Živě z nemocnice II - paradoxy léčby
Tak dneska začalo do mě téct druhé a poslední kolo. Je to maso, sice je mi ještě docela dobře od...
... žaludku, ale ihned jsem opuchl a ztratil barvu v obličeji. Právě odešla sestra, která mi napíchla nenáviděný Bleomicin a očekávám proto dost krušnou noc. Navíc močení co půlhodiny, je opravdu ubíjející.
Chtěl jsem se ještě zmínit o paradoxu své léčby, která sice lečí jednu chorobu, ale způsobuje třeba dvě další. Nejlépe to asi ilustruje příkladová posloupnost posloupnost, která se v různých obměnách děje pořád:
Mám rakovinu, tak dostávám chemoterapii. Chemoterapie způsobuje úbytek bílých krvinek. Proto si píchám Neupogen, který však způsobuje těžké bolesti zad. Tak beru Ibalgin, ale ten ve spojení s chemoterapií způsobuje pálení žáhy. V tomto případě je nejlepší léčbou Vincentka, ta však při častějším pití způsobuje průjem. Proto beru Imodium, ale to zase způsobuje zácpu...no a jak mi přitom všem asi tak může být? No, všelijak



Tamara napsal: