No jo, tak už i já jsem podlehl, ačkoli jsem se dlouho bránil. Upsal jsem se Facebooku. Kdo ho zná,…

… tak nemusí ani číst dál. Kdo ne, pak udělám krátké představení. Jde o komunitní službu, která může někomu připomínat známé líbímseti.cz. Ale to je už opravdu přežité a „ksichtokniha“ jde mnohem dál. Základem je samozřejmě individuální profil, který (pokud neurčíte jinak) je dostupný pouze vašim přátelům. To znamená lidem, kteří jsou zaregistrovaní a se kterými jste si přátelství vzájemně potvrdili. Tím vzniká síť přátel.

Facebook vás následně informuje o změnách ve spřátelených profilech. Ty totiž mohou obsahovat ledacos. Základem je status – krátká textová informace, kterou si mohou uživatelé kdykoli vyplnit. Typicky napíší, co třeba dělají, jak se cítí nebo co je zaujalo. Tím však možnosti nekončí. Sdílet můžete třeba i fotografie. Na ně má „ksichtokniha“ skvěle propracovaný systém, kdy při zveřejnění fotografie můžete označit všechny osoby na snímku. Tím se automaticky přidá fotka i do jejich profilů a síť se více a více propojuje.

Navíc je Facebook, tak vlezlý, že vám neustále nabízí přátele vašich přátel a ptá se, zda je neznáte. Protože každý má kamaráda, co zná nějakého jeho kamaráda, tak vaše síť neustále roste. Nemluvě o objevení nečekaných vazeb, kdy zjistíte, že třeba dlouholetý kamarád, zná někoho z vašeho dětství, ačkoli pohromadě jste se nikdy neviděli.

Nuda, nuda, nuda… tak se profilujte. Facebook má skupiny a stránky fanoušků. Ty si může založit každý a o čemkoli. Můžete se stát například fanouškem svého oblíbeného herce nebo filmu. Můžete se přidat do skupiny nenávidící Paroubka. Nebo se vsadit s kamarádkou, že se s vámi vyspí, pokud se do vaší skupiny přihlásí 5 000 lidí smile

Furt nic? Nevadí, Facebook má v sobě aplikace… to už je však závislost sama. V „ksichtoknize“ najdete nepřeberné množství prográmků, které jsou samozřejmě taky komunitní. Jde většinou od drobné hry, které můžete hrát buď sami anebo proti přátelům. V prvním případě získáváte body, a pokud někteří z vašich přátel také danou aplikaci používají, soutěžíte s nimi v žebříčku. V druhém případě můžete některého ze svých přátel vyzvat na přímý souboj. Netřeba však čekat až se připojí, prostě odehrajete jednu individuální hru a počkáte, až on si odehraje svou, což může udělat kdykoli.

Hry však nejsou žádné trapárny. Což je zaručeno jejich počtem a taky tím, že hra se bude hrát, jen pokud ji hraje dost uživatelů. A hodně lidí špatnou hru hrát nebude. Najdete zde jednoduché na obyčejné klikání jako je třeba polštářová bitva. Prostě jen vrhnete polštář a soupeř vám to musí do dvou dnů vrátit. Pak jsou tu intelektuálnější jako je třeba Word Challenge (obdoba šibenice) nebo Geo Challenge (vyzkoušíte své zeměpisné znalosti). Dál jsem si ještě oblíbil Bowling Buddies, což je prostě takový online bowling na odreagování. No a nakonec Pet Society, kde si uděláte vlastní zvířátko, o které se staráte a chodíte navštěvovat zvířátka svých přátel.

A proč jsem se vlastně Facebooku bránil? No, dřív na něm bylo jen velmi málo lidí, nevěděl jsem si s ním moc rady a mnoha lidem vadilo, že nebyl česky. Teď se však v mém okolí zvedla „komunitní vlna“ a já se nechal strhnout. Facebook je teď přitažlivý i pro mě, tak proč si trochu nezašpehovat co dělají ostatní smile