Dosáhl jsem jednoho z největších úspěchu v mém studiu. Úspěšně jsme zvládl předmět IB102 Automaty a Gramatiky. V ISu už...

... mi teď svítí krásné zelené D a já zářím spokojeností.

Nemá cenu se tu rozepisovat o některcýh zákeřnostech, temných zákoutí, velké obtížnosti a náročnosti tohoto předmětu. Domnívám se, že o tom, už bylo napsáno dost. Chtěl bych se zmínit o něčem, co jsem si pracovně nazval "informatická samolibost". Informatik (nebo-li infouš) ve svém extrémním podání má prostě nos příliš nahoru a na ostatní lidi (rozuměj smrtelníky) pohlíží neuvěřitelně pohrdavým dojmem. Tato vlastnost se velmi projevila na předmětovém fóru.

Vše již před vnitrosemestrální písemkou, kde se dosti reaktivně projevila slečna Halabalová. Toto jméno se stalo jakousi ikonou tohoto předmětu díky reakcím typu: "AaG jsou jednoduché, stačí se řádně připravovat a nemůže to být pro nikoho problém" a "Nechápu, jak někomu může stačit známka E, takový člověk nemá na FI MU co dělat". Zajímavé bylo, že ona sama po absolvování vnitrosemestrální písemky a zkoušky značně vyměkla a v podstatě přiznala, že to nebylo tak lehké jak si myslela.

Další věcí byla odpověď cvičícího Bc. Brožka, kdy jsem se zeptal na jeden příklad a místo toho, aby mi bylo slušně odpovězeno a vysvětleno, jsem byl odkázán den před písemkou na jakousi literaturu, kterou jsem měl asi také nastudovat. A ještě mi bylo vyčteno, že dostatečně nehledám a sám nestuduji. Nevím, co takového člověka vede k tomu, že místo toho, aby ukázal, že tomu rozumí a v klidu problém osvětlil, se studentovi víceméně vysměje za jeho neschopnost a svou odpovědí mu opravdu nepomůže. Asi by to byl pro něj moc velký problém.

Při studiu jsem se vždy snažil uplatňovat pravidlo, když pomůžeš ty, příště pomůže zase někdo tobě. Bohužel jak vidím, jsou lidé, pro které je lepší se ostatním vysmívat a pohrdat jimi za to, že nejsou tak dobří.

A ještě jedna bulvární perlička na závěr, která asi mnohé vysvětluje, slečna Halabalová a pan Bc. Brožek jsou páreček.